Překládat? Občas radši uhlí...

28. 04. 2019 15:27:51
Jelikož jsem původním povoláním právník, měla bych na to být zvyklá. Ale nezvyknu si nikdy. Na co? Na styl, kterým píší advokáti, soudci, státní zástupci. Na ty složité formulace, kterým někdy nemůžou rozumět ani oni sami.

Natož pak obyčejní lidé. Občas mi připadá, že tím odůvodňují výšku svého honoráře. Aby ukázali, že jejich práce je tak složitá, že jí obyčejný člověk ani nemůže rozumět. Neříkám, že není složitá. Někdy je opravdu komplikovaná. To ale nic nemění na tom, že jde všechno napsat o hodně jednodušeji.

Někdy si říkám, jestli je to vůbec baví. Stačí věci popsat jednoduše a na pár řádcích. On ten, kdo to bude číst, bude taky rád, že nemusí číst zbytečnosti. Hlavně, pokud to musí číst soudce. Když si představím, kolik zbytečných slov musí zpracovat! Občas se délce soudů nedivím...

A což když je to pak třeba přeložit! To je někdy opravdu oříšek. Mám výhodu, že mám vystudovaná práva, trošku praxe z Itálie, diplomku psanou o italském právu. A italštinu mám na docela slušné úrovni. Takže bych měla mít všechny předpoklady k tomu, abych bez problémů překládala právnické texty.

Jenže ouvej, občas si připadám, jako bych italsky ani nerozuměla. Protože italští advokáti a soudci mají ještě jednu zálibu. Do již tak složitých a těžko srozumitelných textů rádi vkládají latinské výrazy, používají nadbytečná přídavná jména, která mají v češtině všechna stejný překlad, stále častěji si dokonce vymýšlejí nová slova. A chudák překladatel leží mezi slovníky, tráví hodiny vyhledáváním na internetu, poptáváním se na různých fórech, ale výsledek je nulový. V lepším případě se jedná o neznámé slovo, jehož význam jde vytušit. Takže se jen v nějaké encyklopedii (protože ve slovníku to slovo nenajde) ujistí, že ho chápe dobře (často se stává, že to je dávno nepoužívaný archaický výraz převzatý někde od Danta). V tom horším ale to slovo zkrátka neexistuje. Nejen, že ho nenajde ve slovníku, ale nenajde ho ani nikde na internetu. Co teď? Řeknete si, proč být takový puntičkář, že stačí to slovo vynechat. Ale co když to slovo zcela obrátí význam věty? V tu chvíli by byl překladatel nejraději muškou v mozku pisatele textu, aby pochopil, co tím vlastně chtěl říci. Naštěstí jsem se vždycky nějak dopídila, co by to neexistující slovo mělo znamenat, často pomůže další text. Ale děsím se chvíle, kdy se to nestane a já budu na konci sil. A odevzdám překlad doufajíc, že to neznámé slovo nezměnilo význam věty na opačný.

Jindy je problém, že vidíte v řadě za sebou třeba šest přídavných jmen, z nichž čtyři mají úplně stejný význam a v češtině je pro všechny jedno jediné slovo. Většinou to nevadí, česká věta bude kratší. Pokud ale pracujete pro agenturu, ještě navíc italskou, je občas obtížné vysvětlovat, proč tam chybí tři slova. Lidé, kteří by měli vědět, co překládání obnáší, často ani nejsou schopní pochopit, že každý jazyk je jiný, a ne vždy je tak košatý. Zase se překladatel naučí argumentovat a stát si za svým, i to je dobrá škola.

A úplně nejlepší je, že Italové, ač mají v italštině pravidla pro psaní čárek v souvětích, tato pravidla zásadně nedodržují. Když vidím souvětí s čárkami, skáču radostí. Protože mi to hodně usnadňuje práci, když je vše rozdělené. Bohužel se to ale nestává často. Spíš je to světlá výjimka. Obvyklejší jsou dlouhatánská souvětí bez čárek a překladateli, vyber si, co k sobě patří. Mám rekord a doufám, že ho nikdy nepřekonám. Jedno souvětí čítající 270 slov bez jediné čárky. Více než jedna strana souvislého, právnického a dosti složitého textu (včetně latinských a archaických výrazů). Nakonec jsem si to souvětí vytiskla a tužkou do něj začala dělat čárky. Trvalo mi to 3 hodiny, než se mi podařilo správně celý text rozkouskovat, další 2 hodiny jsem ho pak překládala. A pak Vám agentury posílají e-maily s poptávkou přeložení 10 stran právnického textu s odevzdáním do několika hodin a diví se, že jim ani neodpovídáte...

Autor: Klára Žejdlová | neděle 28.4.2019 15:27 | karma článku: 17.89 | přečteno: 485x

Další články blogera

Klára Žejdlová

Lodičkou po neapolském zálivu za chovateli slávek

Přiznám se, že občas využívám (ale nezneužívám) toho, že jsem žena. Někdy mi to totiž pomůže dostat se někam, kam bych se jen tak nedostala. Třeba k chovatelům slávek v neapolském zálivu.

2.8.2019 v 18:23 | Karma článku: 11.99 | Přečteno: 252 | Diskuse

Klára Žejdlová

Kam až může vést pověrčivost aneb když po černé kočce auto nejede

Italové jsou opravdu pověrčivým národem. Jsou tak pověrčiví, že mi nad tím občas rozum zůstává stát. Takové to české tvrzení, že rozbité zrcadlo znamená sedm let neštěstí (a tím to končí), je jen slabým odvarem.

15.7.2019 v 15:54 | Karma článku: 17.58 | Přečteno: 589 | Diskuse

Klára Žejdlová

Co na těch Italech vlastně vidíš?

Tak tuhle otázku jsem dostala snad už tisíckrát. A je asi jasné, že tu nejde o italský národ, ale jen o jeho jednu část, totiž o muže.

3.6.2019 v 23:07 | Karma článku: 25.63 | Přečteno: 1053 | Diskuse

Klára Žejdlová

Dlouhé fronty na hranicích a „videa“ v příkopu, aneb mé první seznámení se s Itálií

Má láska k Itálii trvá už dlouho, téměř 30 let. Byla jsem totiž součástí té první vlny Čechů, kteří se hned po otevření hranic v roce 1990 vydali do Itálie k moři. No, do Itálie...jako tisíce dalších do Bibione.

21.5.2019 v 13:43 | Karma článku: 32.49 | Přečteno: 3497 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

David Gruber

Muž a žena – shodný nebo rozdílný rozsah koncentrace?

Říká se, že mužská koncentrace je úzká jako laserový paprsek; a ta ženská širokoúhlá, široká jako měkký reflektor osobního auta. A že žena dokáže dělat více věcí najednou, kdežto muž jen jedno po druhém. Jak je to vlastně?

16.10.2019 v 11:20 | Karma článku: 5.74 | Přečteno: 146 | Diskuse

Beata Krusic

Chvíle, kdy ve mně zase všechno řvalo - děkuju...

Macaulay Culkin. Dnes už sešlý třicátník, známý jako tehdejší dětská superstar z amerického filmu Sám doma. Jeho hvězda ale později padá, Maculay končí na drogách a alkoholu. Dalo by se říct, že svého času se zmítal na samém dně.

16.10.2019 v 8:48 | Karma článku: 8.39 | Přečteno: 276 | Diskuse

Petr Šimík

Osvíceni. Osvícení? Osvîcení.

Zahlédl jsem zde článek, který se zabýval fenoménem zvaným OSVÍCENÍ. Proč o něm mnozi píši, i když tvrdí, že to nejde popsat a definovat. Zkusím svou verzi. Své poznání tohoto fenoménu, který dnes hodně šíří tzv. Probuzení.

16.10.2019 v 8:42 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 77 | Diskuse

Zdeňka Ortová

Vy na to máte žaludek?

Připadá mi, že celý náš život je vlastně lunapark. Někteří si koupí drahou jízdenku a vozí se na horské dráze, jiní jim zespodu mávají...

16.10.2019 v 8:38 | Karma článku: 11.33 | Přečteno: 332 | Diskuse

Lukáš Burget

Do třetice o Xaverovi Veselém: Xaver Veselý odpovídá na moje otázky

Na základě diskuze pod mým minulým blogem jsem panu Veselému položil tři otázky. Pan Veselý mi obratem odpověděl a já s jeho svolením odpovědi publikuji, a to v plném znění a bez komentářů.

16.10.2019 v 8:01 | Karma článku: 26.23 | Přečteno: 764 | Diskuse
Počet článků 24 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1172

Tlumočnice a překladatelka, ale také kreativec a milovnice Itálie a italské kuchyně.

Najdete na iDNES.cz