Máte kočku stejné barvy, jako vaše dveře?

10. 11. 2012 16:09:04
Já naštěstí jo. Čirou náhodou k nám tenkrát v baru na pláži přišel krásný bílý kocourek. A už u nás zůstal. Kocour cestovatel, léto v Itálii, zima v Čechách. Ani neví, jakou mi tenkrát prokázal službu. Já pomohla jemu, on netušíc (a tenkrát jsem to netušila ani já, jak se bude za pár let hodit) pomohl mně.

Už se vám někdy stalo, že jste před odchodem z domu dávali na všechny dveře kočičí chlupy? Že jste si pořádně prohlédli byt, aby jste hned při návratu viděli, v čem se vám za vaší nepřítomnosti kdosi hrabal? (tenkrát ještě byly telefony s foťákem nad mé finanční možnosti) A ne, nehrabe mi, to opravdu ne...

Jen jsem se najednou, nečekaně a zcela nevinně ocitla v situaci, kterou bych nepřála nikomu. Nejen já, ale i celá má rodina. Najednou se na některé příběhy lidí dívám úplně jinak, protože vím, že se to může stát každému... Je to příběh dlouhý, složitý a dodnes nevíme, proč to všechno. Občas se všechno začne dít znovu nebo intenzivněji, to si myslíme, že jsme opět píchli do vosího hnízda. Ale jsou to jenom dohady... Po téměř deseti letech stále jenom dohady...

Rozhodla jsem se, že o tom začnu veřejně psát. Já se totiž nemám za co stydět, nic jsem nikomu neudělala, tak nevím, proč by má rodina nemohla žít normální život.

Psát o čem? O sledování a odposlouchávání naší rodiny. Trvající léta. Troufám si tvrdit, že o menší intenzitě trvá dodnes. O tom, že v tom nejhorším, nejsledovanějším období bylo nemožné nechat opuštěný dům, byť jen na hodinu. Nejdřív pouze dům mých rodičů akdyž jsem se začala angažovat více ve zkoumání, proč to všechno, i můj dům. To proto ty kočičí chlupy (a naštěstí bíle natřené dveře i rámy), to proto výrazně zlepšená vizuální paměť. Jenže nikdo nemůže být od rána do večera zavřený doma. Já jsem zůstala u chlupů, batůžku s důležitými dokumenty a neustálé kontroly počítače. A strachu být sama doma, na konci vesnice, u lesa, jediné sousedce téměř osmdesát let. Rodiče si kvůli tomu koupili diktafon. Pomohl jen k tomu, že jsme zjistili, že kdo chodí k nim do domu, má alergii na kočky. Před jeho vypnutím totiž vždycky kýchnul...a zapomněl to vymazat.... Zjistili jsme, že v bytě byly štěnice. I v mém domě. To jsme ale zjistili, až když je odstranili...to už si totiž nedávali pozor, aby dali zásuvku správně na své místo, pořádně utáhli lustr.

Ale občas to mělo i své dobré stránky. Rodiče například nikdy nedali do provozu digestoř. Sice byla nad sporákem přišroubovaná, měla i šňůru, tu ale nikdy nikdo nezapojil... Ale po jedné "tajné" návštěvě najednou digestoř fungovala. Poprvé po téměr 20 letech! Navíc to bylo v době, kdy si rodiče mysleli, že už je klid, takže pozornost všech odpadla.

Nebo v době, kdy jsme přestali mít strach (teda ne úplně, s tím jsme se už naučili žít) a začali si hrát na schovávanou. Prospělo to našemu zdraví, protože jsme jezdili autem za město. Auto nechali na kraji silnice, v něm i vypnuté mobily, a šli na procházku. Tam jsme se domluvili na dalších krocích a pak dělali, jako že nic netušíme. A pak jsme naše sledovatele vytáhli na výlet po místním okolí...třeba do lesní restaurace...oni jak blbci někde schovaní, aby nás mohli odposlouchávat, my si mezitím pochutnávali na srnčím guláši. Jak málo někdy stačí k lidské radosti....

Autor: Klára Žejdlová | sobota 10.11.2012 16:09 | karma článku: 11.12 | přečteno: 1084x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Osobní

Vlasta Fišrová

Pocta mým spřízněným duším

Díky spřízněným duším si dovedu lépe uvědomovat sebe samou. Své vlastní božství. A šířit lásku. Lásku, která prostupuje vše. Hladí, boří bariéry, uzdravuje. Jak je třeba. Je to tak mocná síla...poslyšte příběh ze života.

15.12.2018 v 11:51 | Karma článku: 5.92 | Přečteno: 150 | Diskuse

Adam Chadima

Jak a proč jsem napsal Step 1 USMLE (nostrifikační zkoušku nutnou pro práci lékaře v USA)

Následující text je určen především (ale nejen) pro studenty a lékaře, kteří se rozhodnou tento test také absolvovat, přičemž může zároveň posloužit jako návod či inspirace, jak postupovat v přípravě a na co je potřeba se zaměřit.

15.12.2018 v 0:14 | Karma článku: 17.29 | Přečteno: 539 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Respekt k přikázání

Byl pátek a začínala sobota. Ženy, které šly s Ježíšem z Galileje, šly za ním; viděly hrob i to, jak bylo tělo pochováno. Potom se vrátily, aby připravily vonné masti a oleje. Ale v sobotu zachovaly podle přikázání sváteční klid.

14.12.2018 v 21:31 | Karma článku: 12.73 | Přečteno: 141 | Diskuse

Anna Novacek

To si Bertík nezasloužil

Po mnoha letech jsem se rozhodla prodat své milované staré autíčko. Kdybych tušila, jaké problémy mě kvůli pár tisícovkám čekají, raději bych v něm jezdila do doby, než se úplně rozpadne.

14.12.2018 v 13:20 | Karma článku: 17.27 | Přečteno: 758 | Diskuse

Jana Aulehlová

Štědrovečerní menu pro psa a na co si dát pozor

O Štědrém dnu se lidé snaží dodržovat různé tradice, a také je to jedinečná příležitost k porušování zaběhnutých pravidel a zvyklostí. Neznalost nikoho neomlouvá a svému chlupatému kamarádovi můžete i hodně ublížit.

14.12.2018 v 12:11 | Karma článku: 12.09 | Přečteno: 276 | Diskuse
Počet článků 13 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1043
Tlumočnice a překladatelka, ale také korálkářka, kreativec a milovnice Itálie a italské kuchyně.

Najdete na iDNES.cz