Italské Velikonoce? V mých vzpomínkách to jsou přátelé, rodina…a obžerství
Na Velikonoce jsem se vždycky moc těšila, i když přiznávám, že jsem přitom zneužívala své práce. Dobrovolně jsem si totiž brala v neděli i v pondělí službu na hradě…abych nemusela pomáhat v kuchyni. Měli jsme krásnou velikonoční tradici. Květná neděle (Italové jí říkají palmová) byla křesťanskou oslavou. I ti, kteří chodili do kostela minimálně, se v neděli týden před Velikonocemi do kostela vypravili. Všichni si přitom nesli olivovou větvičku, kterou jim kněz vysvětil a bez které nemohla být žádná domácnost. Tím tak nějak splnili křesťanskou povinnost a týden poté už mohli slavit „světsky“, s přáteli nebo rodinou.
Ať už jsem velikonoční neděli a pondělí (protože Italové slaví oba tyto dny, neděle jsou pro ně Velikonoce, pondělí „malé Velikonoce“, Pasquetta) slavila s rodinou nebo přáteli, vše se točilo kolem čtyř jídel – lasagní, pečeného jehněčího s brambory, divokého chrěstu a jahod s citronem. Vždy jsme se v hojném počtu sešli u někoho, kdo měl mimo město olivový háj a u něj domek – někdo jen malý, ve kterém byla jen obývací místnost s kuchyní, někdo měl větší i s pokoji na spaní. Všichni ale u něj měli venkovní pec, ve které se vše připravovalo. A musím říci, že lepší lasagne než ty pečené v peci na dřevo jsem nikdy nejedla.
Vždycky to probíhalo stejně – ráno se všichni sešli, aby začali připravovat jídlo (to proto jsem dobrovolně průvodcovala na hradě). Ženy v kuchyni připravovaly lasagne a brambory na pečení, muži venku roztápěli pec a chystali jehněčí. Jelikož se všichni při obědě přejedli, bylo třeba nějak ty dobroty strávit. Jako první přišly na řadu jahody s citronem. Přiznám, že jsem ten citron v jahodách nikdy nepochopila, nikdy jsem mu nepřišla na chuť. A to i přesto, že citrony stačilo sebrat na stromě před domkem a byly o hodně sladší než ty, které se prodávají v Čechách. Stejně mi citron přebil chuť jahod.
Když jahody slehly, byl čas se trošku hýbat. Když jsem velikonoční zábavu zažila poprvé, byl to pro mě doslova šok. Přítelovy tety přinesly dlouhé lano, strýčkové s ním začali točit a tety přes něj skákaly. Připomnělo mi to mé mládí, když jsme s kamarádkami po škole skákaly přes švihadlo. Jenom v té chvíli měli aktéři průměrný věk asi 65 let. A navíc byli v této zábavě tak zběhlí, že jsem jim vůbec nestačila! Styděla jsem se před nimi, že neustále narážím do lana, zatímco tetičky byly bezchybné. Podle mě tajně trénovaly každý týden, aby se pak o Velikonocích přede všemi ukázaly.
Naštěstí zábava pokračovala procházkou po okolních kopcích s olivovými háji. Cíl byl jasný – nasbírat divoký chřest, aby bylo co jíst. Tedy ne, že by nebylo, ale Velikonoce a divoký chřest zkrátka patřily k sobě. A jelikož na chřest chodili všichni, bylo důležité vyrazit včas, aby na „tajná“ místa nedorazil někdo dřív a všechen jej nenatrhal před námi. Já jsem ráda ukusovala čerstvý chřest, i když na mě všichni divně koukali, že se to nedělá. Ale co, když mi chutná, proč si ho nedat. Podle toho, kolik se nasbíralo chřestu, vypadala i večeře. Když ho bylo dostatek, většinou se s ním dělala omeleta. Pokud bylo připravené těsto na pizzu, samozřejmě nemohl chybět ani na ní. A i když „praví“ Italové zásadně nejedí těstoviny k večeři, většinou se připravily i špagety s chřestem, feferonkou a olivovým olejem. Na ty stačilo chřestu i méně. Mňamka. Jen se pak nesmíte leknout, když jdete na záchod, protože po požití chřestu… no zkrátka to po vás na záchodě moc nevoní….
Vrchol Velikonočního pondělí jsem si každoročně dovolila uzurpovat pro sebe. Hrozně ráda jsem se totiž chlubila našimi tradicemi (ne, nemyslím tím pomlázku, tuhle tradici Italové nebyli schopní pochopit, pro ně se zimní lenost vyhání skákáním přes švihadlo, ne mrskáním pomlázkou). A tak nějak už jsem si všechny naučila na to, že jsem jim na Velikonoce pekla barevně zdobené perníčky a voskem pro ně zdobila vajíčka. Pro švagrovou jsem musela vše připravovat v předstihu, protože měli s manželem masnu a ona se hrozně ráda všem chlubila mými výtvory. Přiznám se, že mi to dělalo ohromnou radost. Spousta lidí o nás pořád mluvila jako o Československu, kde Česko leží jim došlo až v okamžiku, kdy jsem jim řekla, že hlavní město je Praha. Ale všichni věděli, že v Česku se pečou vynikající perníčky a zdobí krásná vajíčka. No nepotěšilo by vás to taky?
Klára Žejdlová
Náš rodný jazyk (ať už je jakýkoli) je krásný a často nás chrání. A my to ani nevíme.
Nejsem odborník, ale z vlastní zkušenosti vím, že i když budu mít cizí jazyk tak zažitý, že v něm budu dokonce i přemýšlet, vnímat ho budu jinak než svůj rodný jazyk. I když si to ani neuvědomím. A o to je to vše horší.
Klára Žejdlová
Co děláte o Velikonocích? Taky provozujete skupinový sex?
Asi všichni znají scénu z filmu „Slunce, seno, erotika“, kde velebný pán kupuje svetr pro Cecilku. Italsky nemluví ani slovo, ale prodejcovo „Cosi...cosi...cosi“ pochopí správně po česku. „Jo kozy? Asi tak....“.
Klára Žejdlová
A je to tady! Karneval je tu, bude se slavit!
Český a moravský masopust se pomalu vrací do našich ulic spolu s jeho tradičními maskami. Někde se tradice udržela a pokračuje dál, na většině míst se obnovuje. Můžeme ale říct, že skoro všude najdeme ty samé masky, stejné oslavy.
Klára Žejdlová
Je libo zakousnout ke kávě kecy? Nebo výmysly? Nebo snad salát? A co hadr? Nebo intrikáře?
Že jsem se zbláznila? Ale ne! To jsme se jenom z vánočního období přehoupli do období masopustního, neboli také karnevalového, které každý rok začíná 6. ledna a končí 40 dní před Velikonoci.
Klára Žejdlová
Ještěže má italský Ježíšek tolik pomocníků!
Itálie je veliká, sám by tolik dárků nestačil roznést a na rozdíl od jeho severských příbuzných nemá soby, kteří by mu pomohli se rychle přemísťovat. Hlavně ale v Itálii nenosí dárky Ježíšek, ale Babbo Natale, tedy „tatínek Vánoc“
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
V Česku přibývá nakažených malárií, nemoc si lidé vozí z dovolené
Po útlumu v době covidu-19 opět roste počet Čechů, kteří se v zahraničí nakazili malárií. Loni jich...
Izrael zaslal Hamásu reakci na postoj k ukončení války, hnutí žádalo příměří
Palestinské hnutí Hamás uvedlo, že v sobotu dostalo od Izraele oficiální odpověď, která se týká...
Má přejít česká ekonomika na válečný režim? Doba míru je pryč, říká Pojar
Vysíláme Britský premiér Rishi Sunak nedávno oznámil, že jeho vláda uvede zbrojní průmysl do válečného...
Každý druhý učitel v Německu zažívá ve třídách násilí. Brutalita na školách roste
Premium Německý učitel se stává docela riskantní profesí. Násilí se stává stále běžnější částí vyučování a...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 48
- Celková karma 18,33
- Průměrná čtenost 1072x