Stromeček nebo betlém? Toť otázka!

Že to je jasné? Pro nás ano, ale pro některé Italy je to doslova slovo do pranice. I když, nakonec většina má doma obojí, stromeček i betlém.

O Vánocích se Itálie dělí, aby se ale nakonec úplně propojila. Zvyky typické pro severní Itálii se vžily na jihu a naopak. A k tomu každý kraj, každá oblast vnáší do vánočních zvyků a tradic něco svého, co jinde nenajdete. A jak to tedy je s tím stromečkem a betlémem?

Sever je víc stromečkový a jih betlémový. Ale není to tak, že by měli na severu velký stromek a vedle něj malý betlém a naopak na jihu velký betlém a vedle něj malý stromek. Stromky mají všude veliké, od podlahy až ke stropu. A většinou umělé – to hlavně proto, aby vydržely déle. Živé stromky kupují Italové v zahradnictvích, až v posledních letech začínají používat ty v květináči. Možná, že někde fungují i prodeje stromků na parkovištích a náměstích jako u nás, já jsem se s nimi ale nesetkala.

Proč ale mají Italové radši umělé stromky nežli ty živé, které tak krásně voní? Skoro nikdo totiž nezdobí stromek až těsně před Štědrým dnem nebo až na Štědrý den, jako u nás. Většinou se stromek zdobí 8. prosince na svátek neposkvrněného početí Panny Marie a odstrojuje se 6. ledna, s příchodem Tří králů. Však také mají Italové rčení „L’Epifania tutte le feste porta via“, tedy „Na Tři krále (Epifanie) všem oslavám se dá vale“. I když někdo udržuje křesťanskou tradici a vše odstrojuje až na Hromnice. V okolí Bari se pak stromek zdobí už 6. prosince, na Mikuláše. Ano, jedná se o stejného Mikuláše, který nosí dárky českým dětem, jehož ostatky jsou uloženy v katedrále v Bari a který je také patronem tohoto italského města. V Miláně naopak zdobí stromek 7. prosince, na svátek milánského patrona svatého Ambrože.

Betlém se připravuje společně se stromkem. Pokud jde o jeho velikost, hodně záleží na tradicích rodiny, na tom, odkud pochází, a také, jestli mají děti. Jisté je, že s blížícím se začátkem prosince se obchody plní jednotlivými figurkami, které si můžete samostatně koupit a svůj betlém rozšířit. Betlém totiž není jen Marie, Josef, Ježíšek, oslík a vůl ve stáji a poté Tři králové. Tak malý betlém nemá v Itálii téměř nikdo. Betlémy se často dědí po generace, postupně se k nim přikupují nové postavičky a domečky a zvířátka a další a další drobnosti, které utváří krajinu kolem samotných jesliček. Záleží jen na prostoru, který pro betlém máte. A také na zvolené velikosti figurek. Moje kamarádka měla například betlém na ploše 1x3 metry, v něm stovky drobných postaviček. Na konci listopadu vždycky jezdívala do lesa, aby nasbírala mech a kůru, aby byl její betlém co nejautentičtější.

V hodně městečkách v jižní Itálii naleznete krámek, ve kterém prodávají (a také vyrábějí) po celý rok jen betlémy. Nejen figurky a samostatné domečky a různé doplňky, ale třeba hotové betlémy umístěné do skleněné lahve. A také jakýsi základ betlému – krajinku s jesličkami a domečky, které jsou obvykle vytvořené z korku, protože korkové duby rostou na jihu Itálie hojně a jejich kůra je pro výrobu krajinek ideální. Můžete si vybrat, jestli chcete jenom jesličky nebo jesličky s domečky okolo, jestli chcete krajinku se světýlky nebo bez nich. A nebo třeba s tekoucím potůčkem. A když si vyberete základ, nastane asi ta nejtěžší část – vybrat k němu postavičky. Co je na výběru těžkého? Mně připadalo všechno. K různým velikostem betlémů máte různé velikosti postaviček. Z nich si musíte vybrat ty, které se vám líbí. Ale jen tolik, aby se do vašeho betlému vešly. A to je ten problém, protože výběr je obrovský. Já jsem si vybrala ty, které se mi líbily, a začala je vkládat do vybraného betlému, aby se tam vešly. No, nevešly, takže jsem musela odebírat. Navíc se mi líbily postavičky, které nebyly v té správné velikosti, jenom v menší. Ale to jsem vyřešila jednoduše – zkrátka jsem je dala do pozadí.

Majitelka krámku, jejíž manžel všechny betlémy vytvářel, mi pomáhala postavičky dát do správné pozice. A přitom vysvětlovala „pravidla“, co, nebo spíš kdo, by měl být v betlému podle neapolské tradice. Obyčejní lidé, kteří ale připomínají křesťanské tradice. Nad chýší musí být anděl (Gabriel), který přináší zprávu o narození Ježíška. Správně jsem si vybrala 3 pastýře (s ohledem na počet Tří králů by prý měli být 3), kteří by měli stát před jesličkami. Více jich prý nosí smůlu. Vedle nich mají být před jesličkami dudáci. V Itálii se jim říká „zampognari“ a ve vánočním čase je můžete hlavně na jihu potkávat během svátečních dnů v ulicích. Také se k pastýřům dávají žebráci, pokud na ně je místo. V betlémě prý nemá chybět mnich, který spojuje pohanský a křesťanský život. A také Benino, pokojně spící pastýř, který nemá o zvěstování narození Ježíška ani potuchy. Je symbolem očekávání Vánoc. Rybář připomíná svatého Petra a také den a život. Opakem mu naopak bývá lovec, který je symbolem noci a smrti, možná právě proto ho mnoho Italů do betléma nedává. Pradlena symbolizuje porodní bábu, která asistovala narození Ježíška. Cicci Bacco se sudy vína připomíná pohanského boha vína, cikánka předvídá narození Ježíška. Také by mělo být v betlému dvanáct prodavačů různých poživatin, pro každý měsíc jeden. A také další řemeslníci, z nichž každý má nějaký význam. Mně se moc líbil pijan, i když se paní moc divila, proč ho v betlému chci mermomocí mít. Zkrátka se mi líbil, a tak i on má své místo v mém skromném, malém betlému.

Zvláštní místo mezi betlémy a jejich výrobci pak má Neapol. Neapolští umělci totiž jako první zahrnuli do betlému i okamžiky z každodenního života a tato tradice pokračuje dodnes. Dokonce je v Neapoli ulička, Via San Gregorio Armeno, ve které mají krámky pouze výrobci betlémů. Po celý rok tak můžete obdivovat jejich umění a rozšiřovat svůj vlastní betlém. Jejich specialitou je, že každoročně vyrobí do betlému i figurky osobností, které se v předchozím roce nějak proslavily, ať už dobře nebo špatně. A samozřejmě fotbalistů. A tak tam vedle sebe můžete vidět třeba papeže Jana Pavla II., amerického prezidenta Donalda Trumpa nebo fotbalistu Lionela Messiho. A nesmím zapomenout na Diega Armanda Maradonu, ten mívá své čestné místo. A také bývá nejprodávanější figurkou. Vloni se vedle něj nejvíce prodávala figurka italské premiérky Giorgi Meloni a zemřelé anglické královny Alžběty II. Letošní novinkou je zpěvák Marco Mengoni, vítěz letošního festivalu v San Remu. A kdo další? Na to je potřeba se zajet podívat přímo do Neapole…. A třeba přitom zajet i do Salerna, které je proslavené svými „illuminarie“, tedy světelnými vánočními dekoracemi. Ty jsou mimo jiné typické pro italské Vánoce, většina měst se ve vánočním období přímo rozzáří tisíci světel. A tak zatímco na severu jezdí lidé spíše za vánočními trhy, na jihu jezdí obdivovat tyto dekorace. Ale posuďte sami, není to krása?